Objednávka

Dívka v pavoučí síti

Dívka v pavoučí síti
E-kniha

77 % (2156 Hodnocení)

Dívka v pavoučí síti

77 % (2156 Hodnocení)

E-kniha - pdf, epub, mobi

rok vydání 2015

Ihned ke stažení

Podrobnosti

O knize

Netrpělivě očekávané vydání čtvrtého dílu trilogie Milénium. Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má...
Netrpělivě očekávané vydání čtvrtého dílu trilogie Milénium. Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má důležité informace o...
Netrpělivě očekávané vydání čtvrtého dílu trilogie Milénium. Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Ale nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily. Dívka v pavoučí síti vychází v českém překladu dvacátého sedmého srpna zároveň se švédským originálem a anglickým překladem. Čtvrtý díl Milénia vyjde k desátému výročí švédského vydání prvního románu Muži, kteří nenávidí ženy (česky Host 2008). Práva na čtvrtý díl Milénia byla prodána do čtyřiceti zemí. Dosavadní trilogie vychází v padesáti zemích světa a prodalo se jí přes osmdesát milionů výtisků. Jen v České republice se čísla prodejů vyšplhala na čtyři sta tisíc. ----- Zaměřte se na nejslabší místo. Bojujte. – Lisbeth Salanderová Bylo by žalostné snažit se Larssona napodobovat. – David Lagercrantz David Lagercrantz (nar. 1962) je švédský novinář a spisovatel, napsal několik úspěšných populárně-naučných knih a románů. Největšího ohlasu se dočkal jeho bestsellerový životopis Já jsem Zlatan Ibrahimović (2011; česky Host 2014), jenž se dostal do užší nominace na nejprestižnější švédskou knižní cenu Augustpriset.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

77%

(2156 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

1.9.2015

62

Od doby, co David Lagercrantz oznámil, že převezme po Stiegu Larssonovi štafetový kolík a napíše čtvrtý díl Milénia jsem napjatě očekával, co z toho nápadu vznikne. Že psát dovede, to jsem věděl. O čem jsem pochyboval bylo to, jestli se mu podaří proniknout do Larssonova vesmíru. Dívka v pavoučí síti je už několik dní venku a já ji právě dočetl. Před pár minutami, a pro ty nedočkavé z vás mám...
Od doby, co David Lagercrantz oznámil, že převezme po Stiegu Larssonovi štafetový kolík a napíše čtvrtý díl Milénia jsem napjatě očekával, co z toho nápadu vznikne....
Od doby, co David Lagercrantz oznámil, že převezme po Stiegu Larssonovi štafetový kolík a napíše čtvrtý díl Milénia jsem napjatě očekával, co z toho nápadu vznikne. Že psát dovede, to jsem věděl. O čem jsem pochyboval bylo to, jestli se mu podaří proniknout do Larssonova vesmíru. Dívka v pavoučí síti je už několik dní venku a já ji právě dočetl. Před pár minutami, a pro ty nedočkavé z vás mám spoiler na začátku: Je dobrá. Sakra dobrá. Pojďme ale na začátek. Je 9. listopadu 2004 a zemřel Stieg Larsson, respektovaný novinář, který byl na mušce kde koho; jeho časopis Expo nenechal na nikom nit suchou a hlavně “pravicoví radikálové” ho měli hodně rádi. Nicméně, spekulace o jeho smrti jsou liché, prostě dostal infarkt. Stihl už ale napsat tři díly své zamýšlené desetidílné série Milénium: první díl vyšel v roce 2005 a vzbudil hotové pozdvižení. Nejen ve Švédsku, ale všude po světě. Ze Stiega Larssona se stala posmrtná celebrita první třídy. Pak vznikly švédské filmy a později i americký remake, který nenatočil nikdo menší, než David Fincher. Milénium už v té době byl celosvětový fenomén a začalo se mluvit o tom, že vznikne pokračování. To víte, vábení peněz je mocné. Družka Stiega Larssona chvilku tvrdila, že koncept dalšího dílu má ve svém trezoru, ale nikdo ho nikdy neviděl a dodnes není jasné, jak to vlastně bylo. Jasné ale bylo, že práva patří dědicům a protože Stieg se svou milovanou Evou nebyl sezdán, právo rozhodovat o sérii a, pochopitelně, inkasovat peníze z prodeje práv značky Milénium, měla Larssonova rodina, se kterou Eva Gabrielssonová neměla a nemá dobré vztahy. A tehdy padla volba na Davida Lagercrantze, ve Švédsku dobře známého a respektovaného spisovatele. A v té samé chvíli se začalo spekulovat. Má na to, aby jeho kniha byla důstojná a aby kvalita série neutrpěla? Nikdo nevěděl. Když jsem knihu začal číst, pojala mne mírná skepse. Několik profesních klišé (krachující časopis zachraňuje nenáviděný koncern…) a především: výrazná změna stylu a žánru. Totiž, Milénium Stiega Larssona byl vlastně společensko-kritický thriller. Nebyla to detektivka, jak se často mylně říká. Tématem byly švédské tajné služby, pravicoví radikálové, švédský sociální systém, feminismus atd. Prostě, témata, která byla Larssonovi více než blízká. Ovšem Lagercrantz stvořil něco, čemu říkám technothriller. Píše o americké službě NSA, o hackerské komunitě a pokud vás toto téma nebaví, první polovinu knihy budete vyloženě zpruzeni. Pak se ale téma poněkud rozkročí a my jsme zpátky ve “starém dobrém Miléniu”. Když jsem na Facebook psal průběžné dojmy, zhruba do poloviny knihy jsem totiž neměl pocit, že by se jednalo o pokračování. Zdálo se mi, že Lagercrantz prostě vzal postavy a základ série a na tomto půdorysu vytvořil vlastní dílo. Druhá polovina ale výrazně mění styl, žánr a hlavně tempo knihy. No a hlavně: je jasné, že se jedná skutečně o přímé pokračování slavné série a pokračování osudů našich oblíbených postav. Další důležitá věc je, že Dívka v pavoučí síti (v originále se kniha jmenuje Co tě nezabije - jsme jedna z mála zemí, která nezachovala originální název knihy) osvětluje některá dosud neznámá místa v minulosti Lisbeth Salanderové a jakoby dovypravuje její příběh. Teď můžete namítnout, že Lagercrantz parazituje na příběhu někoho jiného, ale já to vidím jinak. Koho z nás, co jsme četli Milénium, nemrzelo, že nevíme, co bylo dál s Lisbeth? Co bylo dál s časopisem a Mikaelem Blomkvistem? Navíc, do příběhu Dívky v pavoučí síti vstupuje jistá postava, která je s Lisbeth velmi úzce spojená a dotváří tak její svět. A jak to je s nadpřirozenými vlastnostmi Lisbeth a Mikaela? Také v tomto Lagercrantz pokračuje v tradici Stiega Larssona. Kdo jste četl Dívku, která si hrála s ohněm si jistě dobře pamatujete, co všechno byla Lisbeth schopná přežít a zvládnout. Tentokrát se sice nedostáváme k takovému extrému, nicméně i tentokrát má naše milá hackerka z pekla štěstí. Ale to ji rádi odpustíte, protože Dívka v pavoučí síti je sakra dobrý román. Milá družka Stiega Larssona může donekonečna brojit k bojkotu proti této knize a označovat ji za tančení v Larssonově hrobě, ale jedno je nezpochybnitelné: vznikla skvělá kniha, která dělá čest žánru, která dělá čest sérii Milénium a především: dělá čest Stiegu Larssonovi. Lagercrantz navíc nenapsal kopii série, napsal vlastní, svébytný román, kterým vzdal otci této série hold. Byla by škoda, kdyby tato kniha nevznikla (ať už byl na samém počátku zájem třeba komerční). My, co jsme si zamilovali Lisbeth, Mikaela, Eriku a další postavy máme znovu co číst, co prožívat. Té knize nemám vůbec co vytknout. Užil jsem si jí, jak už dlouho žádný thriller. Možná Policii od Joa Nesbøho. A protože jsem Policii dal úplné hodnocení, musím ho dát i Dívce v pavoučí síti. Je to klasická pětihvězdičková kniha, na kterou bude svět dlouho vzpomínat. A na konec si zavěštím: Hádám, že se dočkáme dalšího dílu, protože tahle kniha se musí dobře prodávat a autor se nemá vůbec za co stydět.
Číst více Číst více
10.5.2016

44

Na počátku tohoto příběhu je jen sen..... Lisbeth Salanderovou přesto vytáhne z postele...... ta sedne k počítači a hon začíná. Základem této knihy je příběh rozdělený do tří kapitol. Kapitola první se jmenuje „Bdělé oko“. Je to příšerná nuda. Než jsem se prokousal téměř sto padesáti stránkama, ukousal jsem si všechny nehty na rukou. Jen opakování, které má vlastně na svém peru Stieg Larsson. Je...
Na počátku tohoto příběhu je jen sen..... Lisbeth Salanderovou přesto vytáhne z postele...... ta sedne k počítači a hon začíná. Základem této knihy je příběh...
Na počátku tohoto příběhu je jen sen..... Lisbeth Salanderovou přesto vytáhne z postele...... ta sedne k počítači a hon začíná. Základem této knihy je příběh rozdělený do tří kapitol. Kapitola první se jmenuje „Bdělé oko“. Je to příšerná nuda. Než jsem se prokousal téměř sto padesáti stránkama, ukousal jsem si všechny nehty na rukou. Jen opakování, které má vlastně na svém peru Stieg Larsson. Je to takový přehled původní trilogie, ale tak nudně napsaný, že bych ho nejraději z knihy odtrhnul. Snad ještě šílenější je vysvětlování vzniku černé díry – to je síla. To jsem si mohl koupit knihu o Sluneční soustavě a ne to číst v temném severském thrilleru. Malá ochutnávka: O Knize Válka světů se kriticky vyjádřil H. G. Wells, když mu nešlo na rozum, že bytosti, které nás ve všem předčí, nedokážou pochopit něco tak zásadního, jako je rozdíl mezi bakteriální flórou na Zemi a na Marsu......... Cože? Severská detektivka? Ale jo, ještě se k tomu dostaneme. Kapitola druhá se jmenuje „Labyrinty paměti“. A tohle už je bomba. V plné kráse se tu začne rozvíjet politický guláš, pořádná novinařina a hlavně umění samotné Lisbeth dostat se a hacknout téměř všechno, co na síti najde,vlastně i to, co by tam vůbec nemělo být. Jako obrovské plus bych vyzvednul rozdělenost odstavců. Zatím co jeden odstavec je třeba o Lisbeth, která na konci udělá nějaký čin (nechci psát konkrétně), ale na počátku druhého odstavce, se spisovatel David Lagercrantz věuije někomu jinému. Teprva až třeba třetí nebo čtvrtý odstavec pokračuje tam, kde jsme Lisbeth opustili. Naštěstí nejsou tyto odstavce příliš dlouhé a tak to krásně napíná napětí ve čtenáři, až mrazí, ale zároveň není děj zbytečně natahován. Tahle pasáž se mi líbila nejvíc. Malá ochutnávka: Hacker je člověk, který překračuje hranice, a to v dobrém i zlém, ze samé podstaty své záliby zákonitě porušuje pravidla, aby si rozšířil obzory, a rozdíl mezi soukromým a veřejným prostorem ho nechává zcela chladným. Třetí kapitola má název „Asymetrické šifry“. Už jen z názvu jsem měl mrazení. A dočkal jsem se. Až moc matematických vzorků, vyskytujících se v této části detektivky mě celkem zamotalo hlavu. Naštěstí Elizabeth Salanderové ne a tak mohl být příběh ukončen. Příliš potlesku na konci příběhu bylo až k pláči. CITÁT – Toho hajzla už nikdy v životě neuvidíš. Nikdy!! Bdělé oko za * Labyrinty pamětí za ***** a Asymetrické šifry za *** - celkem tedy za 50%
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat