E-knihu jsem měl staženou v mobilu hodně dlouho a většinou si četl jen výjimečně- například v čekárně u doktora - doma totiž raději papír. Povídky jsou moc pěkné, skoro bych po přečtení vyrazil na ryby.

Inu, tak tak nějak poslední rest, který mi zbyl po maturitě mám definitivně za sebou. Restem rozumějte knihu, kterou jsem měl v plánu si v kontextu maturity přečíst (v seznamu byla Smrt krásných srnců, takže toto byla vhodná doplňková literatura), ale tak nějak jsem se k tomu nedostal. Inu, tak teď to konečně mám. Sám jsem z toho překvapen, ale docela se mi to i líbilo. Povídky jsou velice lyrické, nostalgické, místy vtipné, místy smutné. (Deep jako prase, se tomu, myslím, říká.) Ale jejich společnou vlastností je, že jsou podivně uklidňující. Nevím, zda to souvisí se samotným hlavním tématem – rybařením, ale je to tak. Ač se čtou opravdu velice rychle (upřímně na tuto knihu stačí jeden večer), jsou schopny (i přes svou kusost) vtáhnout vás do děje a donutit vás zapomenout na to, že byste se měli učit sovětské právo a číst Manifest. A když už mluvím o totalitních systémech, nutno podotknout, že když uprostřed tohoto textu mimořádně citlivého na krásu přírody narazíte na jméno Adolf Hitler, nebo zmínku o esesácích, Terezínu a Osvětimi, je to velice… silné. Pavel se svým jednoduše užívaným jazykem prostě krásně předestřel kontrast idylického mládí s peklem, které v Evropě panovalo. Opravdu je to zajímavé počteníčko. Některé povídky jsou přirozeně lepší jiné horší. Osobně se mi velice líbila poetika Bílých hřibů. Další skvělá je Můžou tě i zabít. Ano, její pointa je relativně primitivní, ale stejně je to krásná povídka. Nikdy patrně nezapomenu na dovětek Zloděje prutů a samozřejmě je mimořádně citlivý i Epilog. Pokud někdy budete zbytečně napjatí, nervózní, nebo přetížení, všeho nechte, nalijte si… nevím, pivo, slivovičku, nebo víno a přečtěte si tuto sbírečku. I když nemáte rádi rybaření (například jako já), myslím, že by se kniha mohla líbit.