Výchovný dětský román o tom, jak bychom neměli odsuzovat lidi na první pohled, i když třeba extrémně hodně smrdí a jak moc důležitá je pospolitost rodiny, to vše okořeněno notnou dávkou svérázného humoru Davida Walliamse. Naneštěstí ne natolik svérázného, aby se autorsky odlišil od tuctu žánrově podobných spisovatelů. Já si totiž nemůžu pomoct, ale Pan Smraďoch mi přijde jako tuctová kniha s...
Výchovný dětský román o tom, jak bychom neměli odsuzovat lidi na první pohled, i když třeba extrémně hodně smrdí a jak moc důležitá je pospolitost rodiny, to vše...
Výchovný dětský román o tom, jak bychom neměli odsuzovat lidi na první pohled, i když třeba extrémně hodně smrdí a jak moc důležitá je pospolitost rodiny, to vše okořeněno notnou dávkou svérázného humoru Davida Walliamse. Naneštěstí ne natolik svérázného, aby se autorsky odlišil od tuctu žánrově podobných spisovatelů. Já si totiž nemůžu pomoct, ale Pan Smraďoch mi přijde jako tuctová kniha s jednoduchým morálním ponaučením, bez špetky zajímavosti stran dějových zvratů. Ovšem v rámci cílové skupiny ideální čtivo, protože příběh hezky šlape, není ho moc, je zasazen víceméně do současnosti, humor se pohybuje v přijatelných mezích a karikatury Quentina Blakea vyprávění hezky doplňují. Takže nic proti ničemu, ovšem člověk alespoň za ty peníze dostane knihu s písmenky na pár večerů a ne ilustrovaný deník všehovšudy o pěti větách.
PS: Čteno v docela komickém tandemu s Lunaparkem Richarda Laymona, ve kterém bezdomovci vystupují jako brutální vraždící psychopati. Inu, není houmles jako houmles.
Číst více
Číst více