Na doporučení mého okolí jsem se rozhodnul, že začnu číst knihy s Gereonem Rathem v hlavní roli :). Zrovna tenhle první díl se mi zdál maličko slabší, ale určitě budu pokračovat a jak tak vidím hodnocení tady, mělo by se to zlepšit :).

Německý kriminální román zatím nekončící série zasadil autor do roku 1929, tedy do středu německého meziválečného období (skoro to vypadá, že psaní o válečné tematice, ať přímo nebo nepřímo, berou Němci jako psychoterapii). Kriminální komisař Gereon Rath mi od prvních stránek nepadl ani do oka ani do srdce. Mladý, ambiciózní, bezskrupulózní. A přece se v něm nakonec probudí smysl pro čest a morálku, i když trochu pofidérní s vůní kokainu, střelného prachu a dýmu cigaret. Nebýt zmíněného historického kontextu, byl by mě Kutscher svým poměrně lascivním a zprvu i docela naivním příběhem odradil hned zpočátku. V určitou chvíli se však scéna rozkošatí a příběh, kde se kříží sovětská stopa, pašování drog, interpersonální rozbroje a korupce v řadách policie na Hradě, rozběhne. Berlínský Alexandr Platz jsem taky měla před očima. Viděla jsem jej poprvé v roce 1986, kde jsem z televizní věže s očima jak dva talíře koukala přes berlínskou zeď do západního Německa. Nakonec mě udržel nejen kontext věrohodně zachyceného poválečného Berlína zlaté éry výmarského Německa ve 30. letech a rozvíjející se zápletka, ale i postava samotného komisaře Ratha. Vždyť Kájů Maříků je v knihách víc než dost.