Přenesení mohutného a rozsáhlého dramatu na plochu pár stránek a jednoho dne je veskrze zajímavé a svým způsobem originální. Chevalier dokázala na malém prostoru vystihnout všechno, s čím se děti / teenageři potýkají (vyčlenění ze společnosti, rasismus, zlomyslnost, intriky) a poměrně atraktivně vtáhnout do děje, který už z podstaty předlohy nemůže skončit dobře. Psychologie postav samozřejmě není nikterak hluboká, ale pro účel děje bohatě stačí, navíc se autorce podařilo vystihnout, jak moc jsou předsudky a s nimi i potenciálně rasismus zakořeněné v naší společnosti, a že se de facto dědí z generace na generaci. Nutno říct, že Shakespearovu hru detailně neznám, takže nejsem schopen ohodnotit, jak se jí Chevalier (ne)držela, možná i proto mám z knihy pozitivní dojmy. Asi mohla být o něco delší a děj se mohl trochu rozvíjet, protože přece jen vzájemné vztahy vznikají a zanikají dost překotně a nejsou tak úplně důvěryhodné, nicméně intenzivní závěr to do značné míry kompenzuje. Jen nevím, zda by teenageři mluvili až tak relativně spisovně, jak se v knize píše. 70 %

Příběh Othella vždy nutil k zamyšlení. Vsadit jej mezi teenagery do jediného školního dne je velmi zajímavý nápad. A u mě vyvolal těch podnětů k zamyšlení snad ještě více.