Tento příběh je založený na skutečných událostech. Tento příběh není pravdivý. Je to autobiografická zpověď. Je to mystifikační próza. Můžete si vybrat... Autorka si tady pohrála nejen s literárními postavami, ale i se čtenáři ;-). Ačkoli má hlavní hrdinka se spisovatelkou některé věci společné - vzhled, profesi i něco z rodinného zázemí, já si rozhodně vybrala tu druhou variantu, fikci. V této knize je myšlenka, zda jsou lepší a pro čtenáře zajímavější příběhy, které vychází ze skutečných událostí nebo ty fiktivní, pro autorku zásadní. Pro mne je tohle celkem zbytečná otázka a mám na ni jasnou a jednoduchou odpověď - nejlepší jsou ty, které jsou výborně napsané :-). Podle skutečného příběhu je román o spisovatelce, která dobrovolně postupně předá své nové kamarádce veškerou moc a kontrolu nad svým profesním a částečně i nad osobním životem, protože potřebuje mít chvíli klid. Vždyť její kamarádka se jí ve všem tolik podobá, takže proč to nevyužít... Zpočátku nevinný děj se postupně mění v hodně emotivní a napínavý příběh. Tato kniha je o přátelství, o stalkingu, o ovládání, o paranoii. Je to psychologické drama s mrazivým koncem. Celé je to jako číst deník o jednom zvláštním přátelství a mně nějakou dobu trvalo než jsem se začetla. Nebavilo mě to hned od začátku, tomuhle vyprávění jsem přicházela na chuť postupně, pomalu, a proto hodnotím na 70%. Za přečtení tento příběh ovšem stojí.

Tak tohle teda byla hra s čtenářem, jak se patří! Co je pravda, a co ne? Je to, co Delphine de Vigan napsala, opravdu dle skutečnosti? Aspoň trochu inspirováno, nebo úplně vymyšleno? Proč vlastně čtenáře či diváky tak moc fascinují příběhy založené na skutečnosti? Jsou lepší než ty zcela vyfabulované? Miliony otázek zanechá v hlavě próza mé oblíbené autorky. Chvílemi jsem si říkala, hmm tady už to teda přehání, tady to je trochu moc, načež ona zasadila zase další úder, který vše převrátil jinam. De Vigan píše výtečně, střídá žánry, v rámci jedné knížky esej, thriller, podobenství, mystifikace. Prostě - zase mě dostala, i když jsem po přečtení měla pocit klubíčka, s kterým si ta kočka pohrávala docela divoce.